Domácí jogurt

Já vím, já vím. Při vyslovení slova "jogurt" by měl chlap zareagovat nějak jako "Nejblíž jsem se dostal k jogurtu, když jsem měl stejk z bejka, kterej znal krávu, co dává mlíko". Jenže. V dnešní době se věci mění. Kluci si nesmějí hrát s autíčky a holky s panenkami, aby se u nich nevyvinul nepřípustný genderový stereotyp, básničky o maminkách jsou v čítankách ze stejného důvodu zakázány (fakt jo, bylo to něco od Žáčka) a tak se role chlapa stává jaksi neurčitou, až rozplizlou. Což jest správné, příkladné a žádoucí. Zřejmě.

Takže se klidně přiznám, že jogurt rád a že ho normálně jím a nestydím se za to. Rozdíl tu tedy je. Správný chlap ráno posnídá stejk, nejlépe krvavý, zapije to dvanáctkou, nabije do svých glocků prodloužené zásobníky a jde do městských ulic postřílet nějaké ty lotry. Přiznávám, já to mam jinak. Ráno posnídám jogurt s ovesnými vločkami, nabiju telefon a odejdu do práce, kde nepostřílím vůbec nikoho. Ale to jen tak na okraj.

Následující strukturovaný návod je určen pro všechny, kteří, stejně jako já, nemaje glocků, nábojů a touhy po násilí, snídají jogurt a nebojí se toho.

Proč doma vyrábět jogurt

Důvodů je několik. Záminek je rovněž několik. Záminka je tvrzení, které užijete pro okolí, aby jste nevypadali jako blázni a přitom víte, že opravdový důvod je naprosto jiný. Záminky jsou:

• jogurt je drahý, když si ho udělám sám, ušetřím,
• jogurt, který si doma udělám, je mnohem chutnější, než ty srajdy z obchodu,
• jogurt, který si doma udělám, neobsahuje éčka, sádru a dochucovadla, jako ty srajdy z obchodu.

Mimochodem, pro dobře formulované záminky je typické, že jako takové jsou nepochybně pravda. To, co si se slevou koupíte v hypermarketu skutečně obsahuje organických sloučenin asi jako průměrná baterie ve vašem telefonu. Ostatně chutná podobně. To ale nemění nic na tom, že skutečné důvody jsou jiné:

• Připravujete se na postapokalyptický scénář: pečete chleba, vaříte pivo, děláte domácí sýry a jogurt. Po apokalypse (případně po Apokalypse) budou ostatní strádat, jen vy si budete žít v luxusu. Tedy pokud budete mít dost elektřiny pro svůj rychlovarný hrnec a jogurtovač, a pokud přivezou do postapokalyptického supermarketu čerstvé mléko.
• Máte hezké, šokující téma pro rozhovor. Nic tak nerozproudí diskusi se sličnou hospodyňkou (vaší, nebo cizí), která líčí svou starostlivost o domácnost a vy se jí zeptáte, jestli si také dělá jogurt, nebo dává rodině ty hrůzy z obchodu. Dodáte, že vy osobně by jste, pochopitelně a samozřejmě, nikdy nepovažovali za hospodyňku nikoho, kdo se stará o rodinu tak špatně, že jogurt nedělá. Zmatek příslušné potom můžete využít dle svých schopností a zkušeností.
• Rodina má napjatý rozpočet a vy nutně potřebujete Arduino (k tomu se ještě dostaneme v rámci výběru jogurtovače).
• Baví vás to, chcete si to zkusit.
• Čistě teoreticky a velmi nepravděpodobně může být, za jistých vyjímečných okolností, vaším důvodem i některý z bodů uvedených v seznamu záminek. Pokud nyní kýváte hlavou, že to je přesně váš případ, pracujte na sobě tak, aby jste sami sobě nemuseli lhát.

Tolik k důvodům výroby domácího jogurtu.

Teoretická příprava

Jogurt vzniká přičiněním bakterií, které mají složitá latinská jména, takže je to zdánlivě vědecké. Pravda je jiná. Bacily mají v mléce teplo a dost jídla, a tudíž žádné starosti, a začnou se jim zapalovat lejtka. Nahánějí bacilky, vytahují se před nimi, ukazují svaly a vzniklé vztahy nezůstanou bez následků. Výsledkem je víc bacilů a bacilek, které v teple jedí, nudí se a navazují další vztahy. A tak pořád dokola. Jo a vy, vy to potom jíte. Fuj.

Raději přejděme k praktičtějším věcem.

Výběr jogurtovače

Z technického pohledu jsou pravidla pro výběr jogurtovače jasná:

• Jogurtovač musí mít USB. Co dneska nemá USB, není moderní. Počítače mají USB. Foťáky mají USB. Nabíječky mají USB. Viděl jsem psí obojek s USB. Zapomeňte na jogurtovač bez USB, jinak budete trapní.
• Jogurtovač absolutně musí mít displej. Displej má už dneska úplně všechno. Mobil, foťák, auto, trouba na pečení, všichni mají displej. Rekonstruoval jsem byt a nabízeli mi zrcadlo do koupelny s displejem. Když jogurtovač nebude mít displej, nebudete trapní. Budete přímo odepsaní.
• Pokud chcete být moderní, jogurtovač musí podporovat IoT (= Internet Of Things tj. Internet věcí). To je trend a vy by jste ho neměli ignorovat. Váš jogurtovač díky tomu objedná mléko, když dojde, ochutí jogurt jahodami, protože je čtvrtek, nastartuje vaše auto když máte být po snídani (vaše chyba, když ne, auto prostě odjede a vy půjdete pěšky), a pokud je vám víc jak osmnáct, tak na displeji vašeho mobilu ukáže, co dělají bacily s bacilkama. V detailu.
• Musí mít moderní design, to znamená minimalistický. Něco bílého, kovového, hlazený hliník s vínovou diagonálou, nebo tak něco.
• Moderní rovněž je, aby byl “zábavný”a poskytoval “příjemnou uživatelskou zkušenost”. Tady se pravda už trochu ztrácím, ale pokud chcete být nejen moderní, ale přímo in, tak to tak musí být. Nebo nějak podobně.
• Slouží k výrobě jogurtu. Popravdě ale, jak patrno z uvedeného seznamu, je to jenom jedna vlastnost ze šesti, takže když jsou ostatní stoprocentně splněny k vaší spokojenosti, tuto můžete oželet.

Nyní sednete k internetu a začnete vyhledávat správný typ a výrobce (značka, pochopitelně, na důležitost kvalitní značky jsem v seznamu zapomněl). Naleznete špičkový výrobek, splňující všechny požadavky. V popisu se objevuje USB, displej, IoT a dokonce je třikrát použito slovo “cloud” (v takovém případě rozhodně neváhejte, všechno musí být v cloudu a nikdo nebude pochybovat, že takový jogurtovač je in). Zjistíte cenu, prodáte byt a koupíte jogurtovač.
Je zde ovšem ještě alternativní varianta, a to směrem k Arduinu (Arduino, to je něco jako Raspberry pi, ale víc hard core. A kdo nevíte, co je Raspberry, tak si kupte jogurtovač viz výše). Ale zpět k Arduinu. Představte si modelový případ. Zjistíte, že nutně, ale opravdu nutně potřebujete do domácnosti Arduino. Důvody jsou zřejmé. Je to pro vás vstupní brána k IoT (záminka), zvýší se vaše kvalifikace (záminka), je to príma hračka (důvod), konečně budete moci něco kutit (důvod) a postavíte na Arduinu něco fakt originálního, třeba domácí meteostanici (důvod). Pokud ale přijdete s tím, že se místo drona, který jste původně chtěli koupit místo rodinného zájezdu do Chorvatska, koupí místo řečeného zájezdu raději Arduino Starter Kit a součástky a vybavení dílny, situaci výrazně nevylepšíte. Vše je nicméně záležitostí marketingu. Doporučuji následující čtyřstupňový postup:

1. Po příchodu domů začnete vyjadřovat, jak moc vám jde o dobro rodiny. Pozor, nic nepředstíráte a nevymýšlíte si, kdyby vám na rodině nezáleželo, tak nechodíte každej den hákovat, o víkendu místo výletu s dětmi jedete na chatu na pařbu ke kamarádovi a vůbec. Hlavním motivem ovšem nesmí být vaše zásluhy, ale skromná starost o zdraví rodiny, konkrétně éčka v jogurtech (a další důvody, viz seznam Záminky výše).
2. Odborně vysvětlíte, co všechno má pokročilý jogurtovač splňovat (USB, LCD, IoT) a aktivně se vrhnete na jeho vyhledávání.
3. Oznámíte, že jste našel vhodné zařízení, a to v ceně cca 4000 USD.
4. Zesmutníte, starostliv o rodinu, a tu náhle se vám rozjasní líc. Co kdybyste, je to jen okamžitý nápad pochopitelně, potřebné zařízení sestrojil sám, jen s minimálními investicemi do Arduina, ve výši cca 500Kč?

Výše uvedené body jsem, milé čtenářky, napsal pochopitelně jen pro pobavení. My muži se nikdy k něčemu takovému nesnižujeme, přímo a jasně vyjadřujeme svůj názor. Navíc, plny porozumění, zajisté samy vybídnete: "Drahý, myslím, že je v našem rodinném zájmu letos místo dovolené koupit ten dron/Arduino/novou motorku, je to ach tak důležité". Takže pokud ten váš přijde s návrhem, jak zlepšit rodinné zdraví a zároveň rozpočet, dopřejte mu sluchu.

Poslední bod, vlastní postup, je určen pro prosté lidi, kteří nezainvestovavše 4000 USD, budou si přesto doma dělat jogurt, stejně, jako naše babičky. A pokud k tomu užijeme Arduino, tak to bude zábavné a možná i příjemná uživatelská zkušenost.

A na závěr - vlastní postup

Řekněme si upřímně a jasně - k výrobě jogurtu stačí mléko, jogurt, hrnec, lžíce a nějaké sklenice.

Podstatné na procesu je následující:

Vybereme vhodné místo pro zrání jogurtu. Ještě dříve, než se do něčeho pustíte, pak už na to nebude čas. Co potřebujete, je v podstatě termoska, do které se dají dát sklenice se zrajícím jogurtem. Teda termoska, abych vás nepletl - prostě cokoli, co vevnitř udrží stálou teplotu a vejdou se tam sklenice. Třeba peřiny.

Problém je, že nejvíc se mi osvědčil výrobní cyklus: večer připravit, přes noc zrát (ten jogurt teda), ráno strčit do lednice. Takže, když se ty jogurtové věci dějou v peřinách, logicky nemůžete jít spát a musíte pařit. To může mít následky, pokud kvůli zdraví děláte jogurt pravidelně. Možnost je zabalit sklenice něčím a schovat je někde. Osvědčily se mi dvě varianty - teplý spacák do pračky a do něj sklenice (buben pračky má docela dobrou tepelnou izolaci), ale pak nesmíte spacák se sklenicemi vyprat. To pak nefunguje. Poslední dobou sklenice balím do spacáku a strkám do takového jako šuplete pod postelí. Ale třeba si uděláte krásnou, tepelně izolovanou, mahagonovou bednu, kde bude teplotu řídit Arduino, na displeji ji ukazovat, přes USB reportovat do počítače a přes WiFi do cloudu a optická sonda zjistí, že už je hotovo. Proč ne.

Když jsme zvolili umístění, dáme svařit mléko. To je proces, který má dva důvody: jednak zabijeme bacily, které v jogurtu nechceme, takže se pak neperou s těmi hodnými jogurtovými bacily o bacilky a vzniká správný, neretardovaný jogurt. Potom také v případě, že mléko začne utíkat poznáte, že máte co do činění s mlékem. V případě, že začne bublat, víte, že vám zase prodali nějaký humus a jogurt se z toho vůbec dělat nepokoušejte.

Malá odbočka: pro výrobu jogurtu vřele doporučuji mléko tučnější. Zapomeňte u jogurtů a sýrů na různé light a bezkofeinové verze. Pokud vám ten tuk tak vadí, dejte si něco jiného. A nebo po jogurtu posekejte zahradu. Jídlo má být jídlo, přejídat se vás nikdo nenutí a pokud nechcete tuk, jezte zeleninu.

Převařené mléko nechte vychladnout. Oficiální návody říkají, že na přesně 40 stupňů Celsiových. Ano, můžete mít kalibrovaný jogurtovač, který to ohlídá, můžete si postavit teplotní sondu, která to ohlídá, ale víte co? Když do toho mléka strčíte prst (hygienicky omytý, desinfikovaný atd.) a cítíte, že je to jen trochu vlažné, je to ta správná chvíle.

Zatímco mléko chladne, připravte si sklenice. Měly by být opravdu umyté, nejlíp navíc vypláchnuté vařicí vodou. Viz připomínka o nežádoucích bacilech a breberkách výše. Ksakru, já to nebudu pořát opakovat, co tam ty bacily dělají, aby byl jogurt.

Do vymytých sklenic dáte přiměřeně jogurtu (třeba zbytek předchozí várky), asi tak dvě polévkové lžíce na litr, zalejete tím vlažným mlékem, rozmícháte, sklenice zavřete a dáte zrát.

Ráno vyndáte, strčíte do lednice a pak už můžete jíst. Jezte rychle, protože chemicky neošetřeno, vydrží jen pár dní.

Upozornění: vzhledem k charakteru procesu a různorodé, až žádné kvalitě vstupních ingrediencí autor nebere absolutně žádné závazky a odpovědnost ve smyslu výsledku procesu! Je na každém experimentátorovi, aby se odpovědně rozhodl, jestli výsledný produkt je, nebo není jogurt a potravina vůbec - občas se ve sklenicích opravdu stanou divné věci. Je čistě a jedině na vaši odpovědnosti, jestli uvedené berete jako příběh, jak je autorem zamýšleno, nebo nedej bože jako návod.