Stručný přehled duchů míst a hor
by Ivan
Nevážný přehled, který poskytne základní a naprosto mylnou informaci.
Přehled není v žádném případě úplný. Snad bude ještě pokračování, až někde na cestě potkám další. Zatím jen vím, že je i duch Orlických hor, Novohradských hor, Slavkovského lesa, Českého lesa a možná i Českého ráje. Až je potkám, vyptám se jich, a napíšu vám tady, co se dozvím.
Řazeno v abecedním pořádku.
Dyma – duch Křivoklátských hvozdů
O jeho původu je známo velmi málo, snad má cosi společného s milíři a pálením uhlí na Křivoklátsku.
Patří k těm nebezpečným, zejména skupina s lichým počtem členů může mít problém. (poznámka: jeden/jedna je skupina s lichým počtem členů)
Stále je ve službě.
Fabián (Babí Jan) – duch Brd
Rytíř, možná dokonce loupeživý rytíř. Oženil se s krásnou Medulínou a už nechtěl mít nic s bývalou milenkou. A ona to byla to čarodějnice, a naštavo jí to. Čarodějnice neštvěte. Medulínu zaklela v zeměžluč, Fabiánovi zbořila hrad a on musel strašit.
Trochu, ne moc nebezpečný, spíš smutný, takový ironik a malinko jízlivý.
Po dlouhá léta byl vyráběn místními obyvateli z šišek a následně prodáván na trzích. Dnes můžete najít jeho lože, hrad, studánku a několik organizací a firem, které jej mají v názvu. Jestli se na Brdech stále vyskytuje, je bohužel sporné. Existuje pověst (doufejme, že lživá) podle které již ve funkci není.
Hagen – duch štol Českého krasu
Služebně nejmladší z uvedených. Straší ve štolách Malé a Velké Ameriky, Mexika a lomů vůbec. Bývalý esesman, který se na konci války ukryl v štolách a později strašil. Podle legendy nejprve za života, později i po smrti.
Velmi, velmi nebezpečný. Kdo zazvoní na zvon (tedy na kolejnici), kterou rádi ukáží místní jeskyňáři, ten umře. V chodbách žere posledního.
Vyskytuje se stále, nelezte kam nemáte.
Krakonoš – Krkonoše
Bylo by nošením dříví do Krkonoš uvádět jakýkoli popis. Každý zná, a to zajisté včetně nesmrtelné sojky práskačky. Kdo nezná, ať si okamžitě doplní vzdělání.
Dobrý a pomocný duch, který trestá bezpráví.
Stále přítomen.
Praděd – duch Jeseníků
Velebný stařec, obr v hornickém, jindy hajný, nebo i skřítek, podle vlastní chuti a nálady. Ochránce hor, podzemních pokladů a dobrých lidí. A když někdo zlobil, začaroval ho (jí) do podoby zvířete, na které nebyli majitelé vůbec hodní. Stále je přítomen, takže předchozí věta platí i v přítomném čase. Původem snad praotec (praděd) původních obyvatel (takže možná Němec?).
Řadí se k dobrým duchům, tzv. pomocný duch (to neznamená, že je něco míň, ale že pomáhá).
Přítomen je stále. Jeho jméno nese kopec, několik soch a pivo.
Radegast – duch Beskyd
Vlastně to není duch, ale přímo bůh. Původně polabských slovanů asi. Protože bůh, nutno ho řadit mezi duchy hor k těžké váze, nebo lépe k vyšší třídě.
Protože je v kategorii bohů, o dobrotě/nebezpečnosti se vyjadřovat nehodlám. Pro jistotu.
Dnes je možné jej stále potkat, také jej lze nalézt ve formě sochy na Radhošti a v názvu piva.
Pro pořádek dodávám ještě seznam dalších duchů. Zatím jsem je nepotkal a tudíž o nich nevím nic, co bych mohl přehledně a stručně zpracovat. Tak někdy příště:
- Hejmon – Novohradské hory
- Kober – Slavkovský les
- Kuksloch – na Ještědu
- Nikl – duch Českého lesa
- Pelíšek – duch Českého ráje
- Rampušák – Orlické hory
- Rudovřes – Krušné hory