Stručný přehled duchů míst a hor

by

Nevážný přehled, který poskytne základní a naprosto mylnou informaci.

Přehled není v žádném případě úplný. Snad bude ještě pokračování, až někde na cestě potkám další. Zatím jen vím, že je i duch Orlických hor, Novohradských hor, Slavkovského lesa, Českého lesa a možná i Českého ráje. Až je potkám, vyptám se jich, a napíšu vám tady, co se dozvím.

Řazeno v abecedním pořádku.

Dyma – duch Křivoklátských hvozdů

O jeho původu je známo velmi málo, snad má cosi společného s milíři a pálením uhlí na Křivoklátsku.

Patří k těm nebezpečným, zejména skupina s lichým počtem členů může mít problém. (poznámka: jeden/jedna je skupina s lichým počtem členů)

Stále je ve službě.

Fabián (Babí Jan) – duch Brd

Rytíř, možná dokonce loupeživý rytíř. Oženil se s krásnou Medulínou a už nechtěl mít nic s bývalou milenkou. A ona to byla to čarodějnice, a naštavo jí to. Čarodějnice neštvěte.  Medulínu zaklela v zeměžluč, Fabiánovi zbořila hrad a on musel strašit.

Trochu, ne moc nebezpečný, spíš smutný, takový ironik a malinko jízlivý.

Po dlouhá léta byl vyráběn místními obyvateli z šišek a následně prodáván na trzích. Dnes můžete najít jeho lože, hrad, studánku a několik organizací a firem, které jej mají v názvu. Jestli se na Brdech stále vyskytuje, je bohužel sporné. Existuje pověst (doufejme, že lživá) podle které již ve funkci není.

Hagen – duch štol Českého krasu

Služebně nejmladší z uvedených. Straší ve štolách Malé a Velké Ameriky, Mexika a lomů vůbec. Bývalý esesman, který se na konci války ukryl v štolách a později strašil. Podle legendy nejprve za života, později i po smrti.

Velmi, velmi nebezpečný. Kdo zazvoní na zvon (tedy na kolejnici), kterou rádi ukáží místní jeskyňáři, ten umře. V chodbách žere posledního.

Vyskytuje se stále, nelezte kam nemáte.

Krakonoš – Krkonoše

Bylo by nošením dříví do Krkonoš uvádět jakýkoli popis. Každý zná, a to zajisté včetně nesmrtelné sojky práskačky. Kdo nezná, ať si okamžitě doplní vzdělání.

Dobrý a pomocný duch, který trestá bezpráví.

Stále přítomen.

Praděd – duch Jeseníků

Velebný stařec, obr v hornickém, jindy hajný, nebo i skřítek, podle vlastní chuti a nálady. Ochránce hor, podzemních pokladů a dobrých lidí. A když někdo zlobil, začaroval ho (jí) do podoby zvířete, na které nebyli majitelé vůbec hodní. Stále je přítomen, takže předchozí věta platí i v přítomném čase. Původem snad praotec (praděd) původních obyvatel (takže možná Němec?).

Řadí se k dobrým duchům, tzv. pomocný duch (to neznamená, že je něco míň, ale že pomáhá).

Přítomen je stále. Jeho jméno nese kopec, několik soch a pivo.

Radegast – duch Beskyd

Vlastně to není duch, ale přímo bůh. Původně polabských slovanů asi. Protože bůh, nutno ho řadit mezi duchy hor k těžké váze, nebo lépe k vyšší třídě.

Protože je v kategorii bohů, o dobrotě/nebezpečnosti se vyjadřovat nehodlám. Pro jistotu.

Dnes je možné jej stále potkat, také jej lze nalézt ve formě sochy na Radhošti a v názvu piva.


Pro pořádek dodávám ještě seznam dalších duchů. Zatím jsem je nepotkal a tudíž o nich nevím nic, co bych mohl přehledně a stručně zpracovat. Tak někdy příště:

  • Hejmon – Novohradské hory
  • Kober – Slavkovský les
  • Kuksloch – na Ještědu
  • Nikl – duch Českého lesa
  • Pelíšek – duch Českého ráje
  • Rampušák – Orlické hory
  • Rudovřes – Krušné hory