Vánoční sušenky

Byl jsem požádán o recept!

Fakt, vážně! V rámci svých vařicích experimentů jsem se pokusil o sušenky, dal ochutnat kamarádkám (kamarádi se s tím svezli taky) a ony nejméně v jednom případě požádaly o recept! Tak tady je.

Teda já pochopitelně vím, že je to mezi dámami taková společenská konvence – první dáma: tohle jsem upekla – ostatní: jéé, to mi musíš dát recept; ale stejně potěšilo, cítil jsem se tak nějak mužně a samostatně.

Oproti předchozím receptům jsem tudíž nucen zde uveřejnit i přesné složení:

• 1/2 másla (=125g)
• 1 vejce
• 1 hrnek mouky
• 3 hrnky vloček
• 1 hrnek mléka
• 1/2 hrnku třtinového cukru
• 1 hrnek sekaného sušeného ovoce
• 1 hrnek sekané čokolády
• rum (poctivý frťan)
• skořice (tak nějak přiměřeně)

Pro nekuchaře a vůbec normální lidi neobeznámené s uvedenými surovinami uvádím foto:

Proč hrnek a co je hrnek za míru? Čtenáři mých předchozích zážitkových receptů jistě chápou, pro ostatní vysvětlím: že občas něco uvařím, upeču, zavařím, to ještě neznamená, že bych měl kvůli tomu pořizovat takové nesmysly, jako třeba váhy, nebo odměrky. Přirozenou a jedinou mírou je pochopitelně miska. Nicméně někde jsem zahlédl, že se může odměřovat hrnkem, takže jsem pro pohodlí publika zvolil tuto zřejmě oficiální míru. Tedy hrnek, vlastně hrneček. Správný hrnek má takový rozměr, aby se do něj vešla jedna láhev piva, jedna polévka ze sáčku, jedna denní (snídaňová) dávka kávy a pod. (tedy tím nemyslím tohle všechno dohromady, ale postupně, např. v uvedeném pořadí). Z tohoto pohledu bylo za odměrku použito spíše takové hrnčí miminko.

Takže račte kalibrovat své hrnečky, přesný rozměr viz foto:

Pokud všechny sypké suroviny sesypeme, dostaneme přesně JEDNU MISKU materiálu s prostorem pro zpracování, viz následující obrázek, ale to trochu předbíhám. Jen to uvádím v patrnost jako důkaz, že poměry i celkové množství byly voleny správně.

Výrobní postup je záludný, ale při troše cviku lze zvládnout připravit uvedenou hmotu pod 20 minut.

Začneme tím, že dáme rozpouštět máslo. Zatím co máslo taje, najkrájíme na kousky sušené ovoce a čokoládu. Použil jsem Mléčné lanýžové figurky (to je čokoláda) a rozinky (to je ovoce) a mango (to je taky ovoce) a sušené švestky (to je ochuzení produkce slivovice, nevím, proč to EU nezakáže). Máslo pořád taje. Do připravené misky vsypeme mouku, vločky a cukr (poznámka: použit byl třtinový cukr, protože je jednou ze surovin k přípravě mochita a já fakt nevím, proč bych měl kvůli sušenkám kupovat jiný) a smícháme. Pozor: u tohoto receptu budeme pořád něco míchat. Kdo je nemíchavý typ, ať se do přípravy sušenek vůbec nemíchá. Máslo pořád taje.

Do kalibrované odměrky (kterou se stal hrníček díky krabičce sirek, viz výše) nalijeme mléko. Máslo pořád taje. Zapneme troubu na 175 stupňů. Bude se to hodit (poznámka: tolik mám na stupnici u takového toho kolečka; myslím, že navadí, když to bude třeba 182, nebo jen 173). Máslo pořád taje. Z lednice vyndáme vajíčko a předběžně se zamyslíme, jak jej zbavit transportního obalu (to je taková ta část, která z hygienických důvodů zabraňuje bílku a žloutku v průběhu finalizace procesu výroby přijít do styku s panímandou produkující slepice). Máslo netaje, ale škvíří se a bublá. Nyní se musíte v čase přesunout zpět do momentu, kdy se tak ještě neděje a do másla vlít mléko, dát tam vejce (bez zmíněné hygienicko-transportní skořápky pochopitelně) a promícháte (už zas).

Celé to vlejete do misky se suchou směsí a mícháte tak dlouho, až vznikne homogenní hmota. Pak vložíte čokoládu a ovoce a mícháte tak dlouho, až vznikne homogenní hmota. Pak nasypete skořici a mícháte tak dlouho, až vznikne homogenní hmota. Pak nalijete rum a hádejte co uděláte? Mícháte tak dlouho, až vznikne homogenní hmota. Já netvrdím, že příprava těhlech sušenek je bůhvíco intelektuálního.

Na obrázku si povšimněte, že výsledná hmota prošla standardním lžícovým testem (lžícový test je dokumentován v návodu na bramboračku).

Dobrá zpráva je, že nyní opouštíme míchací fázi a nastáva fáze pečící. Vezmeme plech (poznámka: ten do trouby, je takový speciální smaltovaný, ten, co vám zbyl z rekonstrukce střechy použitelný není – má zpravidla špatný rozměr i povrch) (poznámka 2: aby bylo jasno, já proti zinkovanému plechu nic nemám, ale tady se prostě nehodí). Na plech dáme trochu oleje a rozpatláme do rovnoměrné vrstvy po celé ploše. Potom lžící odebíráme hmotu, pleskáme na plech a snažíme se vytvořit sušenkoidní tvar.

Plech dáme do předehřáte trouby (vidíte, jak se hodilo, že jsme ji zapnuli?) a necháme tam 20 minut. Vyndáme, sušenky přesuneme na talíř (pokud jste kuchař/kuchařka), nebo do MISKY (pokud jste já). Plech pokud možno očistíme a protože připravené množství odpovídá dvěma pečícím dávkám, opakujeme celý proces ještě jednou počínaje “Na plech dáme trochu oleje” a konče “(pokud jste já)”.

Výsledek vypadá přibližně takto:

Byl jsem nařčen, že výsledkem jsou cookies, ale já osobně jsem přesvědčen, že jsou to sušenky a jako s takovými s nimi zacházím. Dobrou chuť.