Sekaná

Haute cousine označuje vznešené pokrmové blaho, vytvářené ohvězdičkovanými michelinskými kuchaři, pro které je vystupování v celosvětových televizních vařících pořadech v lepším případě nudná povinnost, obvykle však dehonestující záležitost, kterou jako virtuózóvé jídla rádi přenechají jiným, zpravidla kuchařům na úrovni pop music.

Protipólem zmíněné haute cousine je pak sekačka, jídlo vytvářené primárně jako plnidlo a náhražka opravdové stravy, například svíčkové s plzní. Popišme si tedy přípravu zmíněné (tedy ne plzně, sekačky pochopitelně) a přinesme překvapující odhalení, že sekačka má mnohé společné s bramboračkou, již dříve popsanou zde.

Složení je jednoduché a variabilní:

• maso mleté, nejlépe vhodný poměr hovězího a vepřového
• strouhanka
• vajíčko
• koření různé, raději více
• něco
• cokoli dalšího 

Vysvětlením pro nejasné formulace v receptu je skutečnost, že co kraj/rodina/stravovací jednotka se složení mění, dle chuti, historie, finančních možností a zvyků výrobce.

Takže:

• maso mleté - principem a hlavní vlastností pokrmu je mleté maso. Zvykem je pak míchat maso hovězí a vepřové a to cca 1:1. Možno ovšem užít i kuřecí, krůtí, nebo fuj sojové. 

Možná pozdě, ale přeci jen uvádím: sekaná není vegetariánská strava. Kdo chce stravu vegetariánskou, ať jí něco jiného. V žádném případě ale přitom nesmí zapomenout, že bylinky, keře a stromy mají nádhernou, vstřícnou duši a jíst je, to je prostě značně brutální.

• strouhanka - slouží k zahuštění předmětné sekané, aby to jaksi lépe lepilo. V dobách hubených pak k nastavení masové hmoty, aby vznikl žádoucí objem při snížené finanční náročnosti. Případ od případu, podle data v měsíci. V dobách příznivých se snažím na kilo masa dát maximálně kolem 200 g strouhanky.
• vajíčko - rovněž z důvodů udržení konzistence a možnosti spatlat celkový bochánek, počet podle celkového objemu sekané a podle počtu vajíček v lednici. I v dobách příznivých maximálně dvě vajíčka na kilo, jedno vajco obvykle stačí.
• koření různé -  sekačka je výborná příležitost pro užití majoránky. Čtenáři předchozích dílů rozumějí, pro ostatní dodávám: pokud je nějaký nezpochybnitelný důvod pro přípravu sekané, je to možnost použít majoránku. Množství zhruba hodně, raději více, minimálně lžíce na hrst mletého masa. Další koření je pepř, trochu soli a cokoli dalšího, co máte v kořenkách.
• něco - to je to něco, to unikátní a tajemné, co odlišuje sekanou vaší manželky od sekané manželky sousedovic, nebo, jako v mém případě, sekanou bez manželky od sekané s manželkou. Například jemně pokrájená čerstvá paprika -  to je můj případ, čímž doporučuji. Vyzkoušejte také pórek, zajímavé. Smaženou cibuli, chutné.  
• cokoli dalšího - viz předchozí bod. V mém případě se jedná o pokrájený sýr, eidam konkrétně. Rozpustí se výsledně, což je zajímavé. Někteří místo toho balí vařená vejce do šunky a toto zabudovávají do osy výsledného bochánku. 

Už rozumíte? V sekačce je možné použít cokoli, kombinovat, variovat a experimentovat, následně se hádat s tvůrci paralelních sekaných o nejlepší složení, přísahat na kmín, odmítat vajíčko, vynášet šunku, prostě postupovat stejně, jako v diskusích o složení tradiční rodinné bramboračky.

Příprava samotná je prostý proces, vyžadující dvě nádoby. 

První potřebnou nádobou je miska - ano, konzistentně zůstávám přesvědčen, že miska je jediná nutná nádoba v kuchyni pro všechny účely. V misce smícháme složky, prohněteme, prohňácáme a promícháme. Následuje proces, pro který jsem nalezl na internetu i název. Vybouchání. Se vzniklou hroudou smíchaného materiálu pleskáte o kuchyňskou linku, nejlépe na nějakém čistém místě, fajnšmekři dokonce o vál, nebo o prkénko, pak znovu zformujete hroudu a pleskáte znova. Cílem procesu je dostat z hmoty bubliny a vytvořit tak materiál konzistentní a bez vzduchových kapes. Po chvíli pleskání se rozhodnete, že můžete přistoupit k závěrečné části.

Druhou potřebnou nádobou je proto miska. Tentokrát ovšem taková, která lze přiklopit a miska i příklopka musí být z teploodolného materiálu. Zapékací miska prostě. Vymažete ji olejem, dovnitř naaranžujete připravenou hmotu do tvaru šišky, potřete olejem (pokud je berouse), nebo vodou (pokud se blíží konec měsíce) a dáte péct. Do trouby předem vyhřáté. Pečete, poléváte výpekem, potíráte výpekem a až vám bude připadat, že je to pečené a s kůrkou na povrchu, tak to vyndáte.

Následně necháte ležet někde, kde to všichni vidí a tváříte se skromně. To tak nějak patří k principu sekané. Později můžete, neméně skromně, všem říkat, jak rychle byla sekačka snědená, že to kilo (kilo a půl, dvě kila, pět kilo ...) zmizelo za víkend a že se na to příště můžete vybodnout.

Tím jste dosáhli kýženého cíle a příště můžete postupovat stejně.